Že se zeolit využívá jako filtrační médium, je známá věc mnoha lidem, kteří se zajímají o provoz venkovních či vnitřních bazénů a vířivek, anebo se věnují akvaristice. Tento minerál vulkanického původu vyniká několika zvláštnostmi, s nimiž se rozhodně nemůže pochlubit křemičitý písek, využívaný pro filtrování vody poměrně běžně.
Systém dutinek – zeolit si můžete představit jako houbičku na nádobí – ta také ochotně do sebe nasaje tekutinu i mycí prostředek a tímto způsobem si snadno poradíte s čištěním talířů i hrnků. Představte si, kdyby ta houbička nebyla pórovitá, a byla by pouze ohebná, měkká, co by se stalo? Voda i mycí prostředek by po ní stékaly a nebylo by to k ničemu. Zeolit sice není ohebný, ale je natolik pórovitý, že nasává vodu i s nečistotami, které se v ní zachytí, takže vlastně filtruje nadvakrát – jak na povrchu zrnek (podobně, jako křemičitý písek), tak i uvnitř.
Výměna iontů – zeolit obsahuje ionty některých prvků, které jsou ve vodě žádoucí, a ty pak vyměňuje za ionty jedovatých látek, které se ve vodě nachází. Jde zejména o čpavek (amoniak), vyskytující se běžně v akváriích díky rybím výkalům, a v bazénech díky naší http://www.sebesta.cz/Myci_centrum-58/ pokožce, na které ulpívá pot. Jak známo, pot obsahuje amoniak, takže nemusíte ani do bazénu močit, a přesto se tam čpavek bude vyskytovat.
Zeolit je snadno opracovatelný, a proto je nesmírně jednoduché nasadit jej do bazénové filtrace v optimální velikosti, což je obvykle zrnitost od 0,6 do 1,2 mm. Dále se může využít ve vnějších akvarijních filtrech, může být součástí akvarijního substrátu, např. při chovu krevetek, může se smíchat se zahradním substrátem a může samozřejmě vychytávat amoniak a jiné jedy i z ovzduší.
Někteří lidé používají tento minerál i pro odstraňování zápachu z odpadkového koše nebo z obuvi, která je uložena volně v botníku.