Ten, kdo navštívil alespoň jednou za život některou ze zoologických zahrad, určitě nepřehlédl jedno zajímavé zvíře. Tím je OKAPI. Tento podivuhodný tvor tak trochu lidstvo nejprve mátl. Lidé se domnívali, že se jedná o bájného jednorožce. Okapi totiž zůstával dlouho skrytý v pralesních oblastech Konga. Jeho existenci zjistili pouze z několika pásů kůže a nalezené lebky.

– První Evropan, který měl to štěstí, že živého okapi spatřil, byl švýcarský geolog J. J. David z Basileje.
– Objevený okapi o štěstí, že vidí prvního Evropana, mluvit rozhodně nemohl. Geolog ho totiž zastřelil. Z vědeckých důvodů.
Jelikož neměl ani kameru a ani fotoaparát a dobrovolně s ním zvíře jít zřejmě nechtělo, musel ho tedy zastřelit.

– Další okapi měl také smůlu.
– Byl roku 1919 odchycen a umístěn do zoologické zahrady v Antverpách.
– Samec však velice strádal a během několika dnů uhynul.
Byl to ale krok směrem kupředu. Konečně se zjistilo, že je toto zvíře velice citlivé na jakékoliv změny a je tedy potřeba s ním zacházet opravdu šetrně.Pokud je potřeba jeho transport, používá se letadlo.

Šestnáct měsíců březosti

Dalším problémem bylo i to, že matka často své mládě zabila. Bylo tedy potřeba vystihnout ten pravý okamžik, kdy jí potomka odebrat.

o Samice je březí dlouhých šestnáct měsíců a přivádí na svět jedno mládě.
o Novorozené mládě váží šestnáct kilogramů.

Po narození ho matka nechává v jakémsi hnízdě a sama odchází hledat potravu. Ve volné přírodě tak mládě nevystavuje nebezpečí, že ho napadne nějaká dravá šelma. K úhlavním nepřátelům patří zejména levhart. Druhým nepřítelem jsou obyvatelé pralesů – pygmejští lovci, kteří ho zabíjejí pro maso a kožešinu. Okapi je výhradně býložravý. Spásá větvičky stromů, listy, trávu a různá semena a plody. K uchopení a utržení listů má dlouhý jazyk. V zajetí se dožívá až třiceti let.