Pokud toužíme po zahradě pro naše končiny netradiční, zato velice stylové, proč nezkusit vybudovat japonskou? Tyto zahrady jsou nádherné a oblíbené. A najdeme je vlastně po celém světě. Jejich typické prvky jsou kámen, písek a voda. Z rostlin pak krásné bonsaje, javory a bambus, kvetoucí sakury a azalky. Můžeme se procházet po upravených cestičkách s můstky, pozorovat ryby v jezírkách, odpočívat na lavičkách a v altáncích. Krásně se zde relaxuje a nabírá energie. Pokud náš pozemek neumožňuje vybudování velké zahrady, lze vytvořit i něco mnohem menšího, ale také nádherného. Takovou „japonskou předzahrádku“ u vchodu nebo terasu či koutek v japonském stylu. Kde není možnost vytvářet vodní prvky jako potůčky, vodopády a jezírka, lze je nahradit „suchou“ variantou. Použít k tomu písek, štěrk, kameny.
Japonští mistři
Nejlepší mistry japonských zahrad najdeme samozřejmě v Japonsku. Jejich budování má zde dlouhou tradici (již od 6. století). Japonci převzali základ stylu od Číňanů a dokonale ho „vypilovali“. Jde skutečně o zahradní umění s hlubokým filozofickým základem. Každý detail má určitý význam. Největší rozvoj budování japonských zahrad přinesl středověk. Tvůrci začali rozdělovat zahrady do několika skupin podle toho, k jakému účelu a pro jaké klienty je budovali – parková, rezidenční, meditační, čajová, suchá.
Větší projekt svěříme profesionálům
V případě, že se odvážíme budovat sami, nastudujeme toho co nejvíce z teorie, poradíme se se zkušenějšími. Je potřeba znát charakteristické prvky a jejich správné umístění. V případě, že chystáme založení rozsáhlejší zahrady, je vždy vhodnějším řešením svěřit tuto práci zkušeným odborníkům. Nemusí to být samozřejmě mistři oboru až z dalekého Japonska. I u nás jsou zahradníci a zahradní architekti, kteří „Japonsko“ umí!
Rostliny, které by neměly chybět
– bonsajea bambus v nádobách i na záhonech
– sakurya javory jako solitéry i ve stromořadí
– azalkyna záhonech
– leknínya kosatce u vody a ve vodě
