Blog

Ženy chtěly být vždycky krásné, už v dávné historii. Patřilo k tomu líčení, ozdoby, doplňky, ale také manikúra. Zajímá vás, jak si ženy zkrášlovaly ruce před laky na nehty?

Význam slova
Výraz manikúra pochází z latiny; manus, tedy ruka, a cura, tedy péče. Známe tuto zkrášlovací techniku už z pravěku. Nešlo sice o ten druh péče o nehty, který známe dnes, přesto se dá říct, že se jedná o jakýsi druh manikúry, ačkoli šlo spíš o praktickou věc než estetickou – už pradávní lidé si brousili nehty o kámen nebo mušle, nejspíš aby jim nevadily při manuální činnosti.

Starověk
·         V Číně se pečovalo o ruce nanášením včelího vosku, arabské gumy a želatiny na nehty. V tamní kultuře byly dlouhé, pěstěné a krásné nehty znakem urozenosti a vzdělanosti.

·         Ve starém Egyptě si zdobili nehty pomocí heny. Přírodní barvivo zkrášlovalo ruce žen i mužů; většinou mělo červenou barvu, ale škála se táhla od oranžové až po téměř růžovou.

Všeobecně platilo, že barvou ozdobené nehty znamenaly vysoké společenské postavení. Čím víc na sobě měl člověk barevných ozdob, tím byl movitější, vzdělanější a také váženější. Nižším vrstvám obyvatelstva bylo zkrášlování barvami zakázáno – to se objevilo později v kastovním systému tím, že byly barviva velmi drahá. Také délka nehtů lidí byla indikátorem toho, jak jsou ve společnosti ceněni; čím delší nehty, tím bylo zřejmější, že ten člověk nemusí pracovat rukama.

Doba temna
Středověk člověku a kráse nepřál, hlavně té ženské kráse. Ta byla ve středověku viděna pouze v podobě boha, sexualita a všeobecně podstata živého člověka byla brána za něco mrzkého, nízkého a barbarského. Církev viděla ve zdobení a zkrášlování tělesné schránky marnivost, narcisismus a egoismus. Tyto znaky byly považovány za hříšné.

20. století
Až po téměř tisíciletí se vrátila móda tam, kde už jednou byla – lidé znova zatoužili po barevných nehtech. Už ve dvacátých letech se k lakování nehtů používal autolak, v těch třicátých už se začaly vyrábět barvy podobné těm dnešním.

Ženy chtěly být vždycky krásné, už v dávné historii. Patřilo k tomu líčení, ozdoby, doplňky, ale také manikúra. Zajímá vás, jak si ženy zkrášlovaly ruce před laky na nehty?

Význam slova
Výraz manikúra pochází z latiny; manus, tedy ruka, a cura, tedy péče. Známe tuto zkrášlovací techniku už z pravěku. Nešlo sice o ten druh péče o nehty, který známe dnes, přesto se dá říct, že se jedná o jakýsi druh manikúry, ačkoli šlo spíš o praktickou věc než estetickou – už pradávní lidé si brousili nehty o kámen nebo mušle, nejspíš aby jim nevadily při manuální činnosti.

Starověk
·         V Číně se pečovalo o ruce nanášením včelího vosku, arabské gumy a želatiny na nehty. V tamní kultuře byly dlouhé, pěstěné a krásné nehty znakem urozenosti a vzdělanosti.

·         Ve starém Egyptě si zdobili nehty pomocí heny. Přírodní barvivo zkrášlovalo ruce žen i mužů; většinou mělo červenou barvu, ale škála se táhla od oranžové až po téměř růžovou.

Všeobecně platilo, že barvou ozdobené nehty znamenaly vysoké společenské postavení. Čím víc na sobě měl člověk barevných ozdob, tím byl movitější, vzdělanější a také váženější. Nižším vrstvám obyvatelstva bylo zkrášlování barvami zakázáno – to se objevilo později v kastovním systému tím, že byly barviva velmi drahá. Také délka nehtů lidí byla indikátorem toho, jak jsou ve společnosti ceněni; čím delší nehty, tím bylo zřejmější, že ten člověk nemusí pracovat rukama.

Doba temna
Středověk člověku a kráse nepřál, hlavně té ženské kráse. Ta byla ve středověku viděna pouze v podobě boha, sexualita a všeobecně podstata živého člověka byla brána za něco mrzkého, nízkého a barbarského. Církev viděla ve zdobení a zkrášlování tělesné schránky marnivost, narcisismus a egoismus. Tyto znaky byly považovány za hříšné.

20. století
Až po téměř tisíciletí se vrátila móda tam, kde už jednou byla – lidé znova zatoužili po barevných nehtech. Už ve dvacátých letech se k lakování nehtů používal autolak, v těch třicátých už se začaly vyrábět barvy podobné těm dnešním.

Ženy chtěly být vždycky krásné, už v dávné historii. Patřilo k tomu líčení, ozdoby, doplňky, ale také manikúra. Zajímá vás, jak si ženy zkrášlovaly ruce před laky na nehty?

Význam slova
Výraz manikúra pochází z latiny; manus, tedy ruka, a cura, tedy péče. Známe tuto zkrášlovací techniku už z pravěku. Nešlo sice o ten druh péče o nehty, který známe dnes, přesto se dá říct, že se jedná o jakýsi druh manikúry, ačkoli šlo spíš o praktickou věc než estetickou – už pradávní lidé si brousili nehty o kámen nebo mušle, nejspíš aby jim nevadily při manuální činnosti.

Starověk
·         V Číně se pečovalo o ruce nanášením včelího vosku, arabské gumy a želatiny na nehty. V tamní kultuře byly dlouhé, pěstěné a krásné nehty znakem urozenosti a vzdělanosti.

·         Ve starém Egyptě si zdobili nehty pomocí heny. Přírodní barvivo zkrášlovalo ruce žen i mužů; většinou mělo červenou barvu, ale škála se táhla od oranžové až po téměř růžovou.

Všeobecně platilo, že barvou ozdobené nehty znamenaly vysoké společenské postavení. Čím víc na sobě měl člověk barevných ozdob, tím byl movitější, vzdělanější a také váženější. Nižším vrstvám obyvatelstva bylo zkrášlování barvami zakázáno – to se objevilo později v kastovním systému tím, že byly barviva velmi drahá. Také délka nehtů lidí byla indikátorem toho, jak jsou ve společnosti ceněni; čím delší nehty, tím bylo zřejmější, že ten člověk nemusí pracovat rukama.

Doba temna
Středověk člověku a kráse nepřál, hlavně té ženské kráse. Ta byla ve středověku viděna pouze v podobě boha, sexualita a všeobecně podstata živého člověka byla brána za něco mrzkého, nízkého a barbarského. Církev viděla ve zdobení a zkrášlování tělesné schránky marnivost, narcisismus a egoismus. Tyto znaky byly považovány za hříšné.

20. století
Až po téměř tisíciletí se vrátila móda tam, kde už jednou byla – lidé znova zatoužili po barevných nehtech. Už ve dvacátých letech se k lakování nehtů používal autolak, v těch třicátých už se začaly vyrábět barvy podobné těm dnešním.

Ženy chtěly být vždycky krásné, už v dávné historii. Patřilo k tomu líčení, ozdoby, doplňky, ale také manikúra. Zajímá vás, jak si ženy zkrášlovaly ruce před laky na nehty?

Význam slova
Výraz manikúra pochází z latiny; manus, tedy ruka, a cura, tedy péče. Známe tuto zkrášlovací techniku už z pravěku. Nešlo sice o ten druh péče o nehty, který známe dnes, přesto se dá říct, že se jedná o jakýsi druh manikúry, ačkoli šlo spíš o praktickou věc než estetickou – už pradávní lidé si brousili nehty o kámen nebo mušle, nejspíš aby jim nevadily při manuální činnosti.

Starověk
·         V Číně se pečovalo o ruce nanášením včelího vosku, arabské gumy a želatiny na nehty. V tamní kultuře byly dlouhé, pěstěné a krásné nehty znakem urozenosti a vzdělanosti.

·         Ve starém Egyptě si zdobili nehty pomocí heny. Přírodní barvivo zkrášlovalo ruce žen i mužů; většinou mělo červenou barvu, ale škála se táhla od oranžové až po téměř růžovou.

Všeobecně platilo, že barvou ozdobené nehty znamenaly vysoké společenské postavení. Čím víc na sobě měl člověk barevných ozdob, tím byl movitější, vzdělanější a také váženější. Nižším vrstvám obyvatelstva bylo zkrášlování barvami zakázáno – to se objevilo později v kastovním systému tím, že byly barviva velmi drahá. Také délka nehtů lidí byla indikátorem toho, jak jsou ve společnosti ceněni; čím delší nehty, tím bylo zřejmější, že ten člověk nemusí pracovat rukama.

Doba temna
Středověk člověku a kráse nepřál, hlavně té ženské kráse. Ta byla ve středověku viděna pouze v podobě boha, sexualita a všeobecně podstata živého člověka byla brána za něco mrzkého, nízkého a barbarského. Církev viděla ve zdobení a zkrášlování tělesné schránky marnivost, narcisismus a egoismus. Tyto znaky byly považovány za hříšné.

20. století
Až po téměř tisíciletí se vrátila móda tam, kde už jednou byla – lidé znova zatoužili po barevných nehtech. Už ve dvacátých letech se k lakování nehtů používal autolak, v těch třicátých už se začaly vyrábět barvy podobné těm dnešním.

Ženy chtěly být vždycky krásné, už v dávné historii. Patřilo k tomu líčení, ozdoby, doplňky, ale také manikúra. Zajímá vás, jak si ženy zkrášlovaly ruce před laky na nehty?

Význam slova
Výraz manikúra pochází z latiny; manus, tedy ruka, a cura, tedy péče. Známe tuto zkrášlovací techniku už z pravěku. Nešlo sice o ten druh péče o nehty, který známe dnes, přesto se dá říct, že se jedná o jakýsi druh manikúry, ačkoli šlo spíš o praktickou věc než estetickou – už pradávní lidé si brousili nehty o kámen nebo mušle, nejspíš aby jim nevadily při manuální činnosti.

Starověk
·         V Číně se pečovalo o ruce nanášením včelího vosku, arabské gumy a želatiny na nehty. V tamní kultuře byly dlouhé, pěstěné a krásné nehty znakem urozenosti a vzdělanosti.

·         Ve starém Egyptě si zdobili nehty pomocí heny. Přírodní barvivo zkrášlovalo ruce žen i mužů; většinou mělo červenou barvu, ale škála se táhla od oranžové až po téměř růžovou.

Všeobecně platilo, že barvou ozdobené nehty znamenaly vysoké společenské postavení. Čím víc na sobě měl člověk barevných ozdob, tím byl movitější, vzdělanější a také váženější. Nižším vrstvám obyvatelstva bylo zkrášlování barvami zakázáno – to se objevilo později v kastovním systému tím, že byly barviva velmi drahá. Také délka nehtů lidí byla indikátorem toho, jak jsou ve společnosti ceněni; čím delší nehty, tím bylo zřejmější, že ten člověk nemusí pracovat rukama.

Doba temna
Středověk člověku a kráse nepřál, hlavně té ženské kráse. Ta byla ve středověku viděna pouze v podobě boha, sexualita a všeobecně podstata živého člověka byla brána za něco mrzkého, nízkého a barbarského. Církev viděla ve zdobení a zkrášlování tělesné schránky marnivost, narcisismus a egoismus. Tyto znaky byly považovány za hříšné.

20. století
Až po téměř tisíciletí se vrátila móda tam, kde už jednou byla – lidé znova zatoužili po barevných nehtech. Už ve dvacátých letech se k lakování nehtů používal autolak, v těch třicátých už se začaly vyrábět barvy podobné těm dnešním.

Ženy chtěly být vždycky krásné, už v dávné historii. Patřilo k tomu líčení, ozdoby, doplňky, ale také manikúra. Zajímá vás, jak si ženy zkrášlovaly ruce před laky na nehty?

Význam slova
Výraz manikúra pochází z latiny; manus, tedy ruka, a cura, tedy péče. Známe tuto zkrášlovací techniku už z pravěku. Nešlo sice o ten druh péče o nehty, který známe dnes, přesto se dá říct, že se jedná o jakýsi druh manikúry, ačkoli šlo spíš o praktickou věc než estetickou – už pradávní lidé si brousili nehty o kámen nebo mušle, nejspíš aby jim nevadily při manuální činnosti.

Starověk
·         V Číně se pečovalo o ruce nanášením včelího vosku, arabské gumy a želatiny na nehty. V tamní kultuře byly dlouhé, pěstěné a krásné nehty znakem urozenosti a vzdělanosti.

·         Ve starém Egyptě si zdobili nehty pomocí heny. Přírodní barvivo zkrášlovalo ruce žen i mužů; většinou mělo červenou barvu, ale škála se táhla od oranžové až po téměř růžovou.

Všeobecně platilo, že barvou ozdobené nehty znamenaly vysoké společenské postavení. Čím víc na sobě měl člověk barevných ozdob, tím byl movitější, vzdělanější a také váženější. Nižším vrstvám obyvatelstva bylo zkrášlování barvami zakázáno – to se objevilo později v kastovním systému tím, že byly barviva velmi drahá. Také délka nehtů lidí byla indikátorem toho, jak jsou ve společnosti ceněni; čím delší nehty, tím bylo zřejmější, že ten člověk nemusí pracovat rukama.

Doba temna
Středověk člověku a kráse nepřál, hlavně té ženské kráse. Ta byla ve středověku viděna pouze v podobě boha, sexualita a všeobecně podstata živého člověka byla brána za něco mrzkého, nízkého a barbarského. Církev viděla ve zdobení a zkrášlování tělesné schránky marnivost, narcisismus a egoismus. Tyto znaky byly považovány za hříšné.

20. století
Až po téměř tisíciletí se vrátila móda tam, kde už jednou byla – lidé znova zatoužili po barevných nehtech. Už ve dvacátých letech se k lakování nehtů používal autolak, v těch třicátých už se začaly vyrábět barvy podobné těm dnešním.

Je mnoho situací v běžném životě, kdy můžeme využít toto pojištění.  Pokud žijeme v paneláku, můžeme vytopit souseda, náš pes může někoho pokousat nebo někomu skočí pod kolo, a ten se zraní. Při nákupu v obchodě můžeme shodit nějakou cennou věc, a ta se rozbije nebo na našem chodníku si někdo zlomí ruku nebo nohu.

Může se například stát, že stojíme na kraji chodníku a zatočí se nám hlava a vkročíme do vozovky nebo tam vstoupí naše dítě. Vozidlo se nám vyhne, ale může si způsobit nemalou škodu, kterou bychom měli zaplatit. Pokud máme děti, je tato pojistka také užitečná. Naše dítě může někomu rozbít okno nebo na návštěvě shodí drahou vázu, a tak dále.

Podobných situací můžeme zažít bezpočet a mohou být pro nás velmi nákladné, pokud toto pojištění nemáme. Pojišťovna je ochotna zaplatit i některé náklady případného soudního řízení. Toto pojištění můžeme využít během roku neomezeně krát.  

Pojištění odpovědnosti občana je vlastně pojištění celé naší rodiny „pro případ újmy na zdraví nebo finanční škody způsobené jiným osobám. Ochrana pro tyto újmy platí na celém území ČR a celé Evropy a platí pro všechny členy domácnosti. Ochrana i pro případy, kdy škodu náš domácí mazlíček.“

Pojištění je platné při běžných domácích nebo rekreačních činnostech. To znamená, při provozu domácnosti, na dovolené nebo při zábavné činnosti, rekreačních sportech, jako je například jízda na kole, lyžování nebo třeba jízda na koni. Vztahuje se i na chovatele domácích a drobných hospodářských zvířat – psů, koček, ptactva, včel a jiných.

Pojištění se vztahuje na všechny členy společné domácnosti – na manžela a manželku, registrovaného partnera, na děti i na domácí mazlíčky.

Toto jsou všechny výhody pojištění za újmy způsobené jiným. Měli bychom však myslet i na to, že i nám by se mohlo něco stát a budeme potřebovat pojištění pro sebe.

Je mnoho situací v běžném životě, kdy můžeme využít toto pojištění.  Pokud žijeme v paneláku, můžeme vytopit souseda, náš pes může někoho pokousat nebo někomu skočí pod kolo, a ten se zraní. Při nákupu v obchodě můžeme shodit nějakou cennou věc, a ta se rozbije nebo na našem chodníku si někdo zlomí ruku nebo nohu.

Může se například stát, že stojíme na kraji chodníku a zatočí se nám hlava a vkročíme do vozovky nebo tam vstoupí naše dítě. Vozidlo se nám vyhne, ale může si způsobit nemalou škodu, kterou bychom měli zaplatit. Pokud máme děti, je tato pojistka také užitečná. Naše dítě může někomu rozbít okno nebo na návštěvě shodí drahou vázu, a tak dále.

Podobných situací můžeme zažít bezpočet a mohou být pro nás velmi nákladné, pokud toto pojištění nemáme. Pojišťovna je ochotna zaplatit i některé náklady případného soudního řízení. Toto pojištění můžeme využít během roku neomezeně krát.  

Pojištění odpovědnosti občana je vlastně pojištění celé naší rodiny „pro případ újmy na zdraví nebo finanční škody způsobené jiným osobám. Ochrana pro tyto újmy platí na celém území ČR a celé Evropy a platí pro všechny členy domácnosti. Ochrana i pro případy, kdy škodu náš domácí mazlíček.“

Pojištění je platné při běžných domácích nebo rekreačních činnostech. To znamená, při provozu domácnosti, na dovolené nebo při zábavné činnosti, rekreačních sportech, jako je například jízda na kole, lyžování nebo třeba jízda na koni. Vztahuje se i na chovatele domácích a drobných hospodářských zvířat – psů, koček, ptactva, včel a jiných.

Pojištění se vztahuje na všechny členy společné domácnosti – na manžela a manželku, registrovaného partnera, na děti i na domácí mazlíčky.

Toto jsou všechny výhody pojištění za újmy způsobené jiným. Měli bychom však myslet i na to, že i nám by se mohlo něco stát a budeme potřebovat pojištění pro sebe.

Je mnoho situací v běžném životě, kdy můžeme využít toto pojištění.  Pokud žijeme v paneláku, můžeme vytopit souseda, náš pes může někoho pokousat nebo někomu skočí pod kolo, a ten se zraní. Při nákupu v obchodě můžeme shodit nějakou cennou věc, a ta se rozbije nebo na našem chodníku si někdo zlomí ruku nebo nohu.

Může se například stát, že stojíme na kraji chodníku a zatočí se nám hlava a vkročíme do vozovky nebo tam vstoupí naše dítě. Vozidlo se nám vyhne, ale může si způsobit nemalou škodu, kterou bychom měli zaplatit. Pokud máme děti, je tato pojistka také užitečná. Naše dítě může někomu rozbít okno nebo na návštěvě shodí drahou vázu, a tak dále.

Podobných situací můžeme zažít bezpočet a mohou být pro nás velmi nákladné, pokud toto pojištění nemáme. Pojišťovna je ochotna zaplatit i některé náklady případného soudního řízení. Toto pojištění můžeme využít během roku neomezeně krát.  

Pojištění odpovědnosti občana je vlastně pojištění celé naší rodiny „pro případ újmy na zdraví nebo finanční škody způsobené jiným osobám. Ochrana pro tyto újmy platí na celém území ČR a celé Evropy a platí pro všechny členy domácnosti. Ochrana i pro případy, kdy škodu náš domácí mazlíček.“

Pojištění je platné při běžných domácích nebo rekreačních činnostech. To znamená, při provozu domácnosti, na dovolené nebo při zábavné činnosti, rekreačních sportech, jako je například jízda na kole, lyžování nebo třeba jízda na koni. Vztahuje se i na chovatele domácích a drobných hospodářských zvířat – psů, koček, ptactva, včel a jiných.

Pojištění se vztahuje na všechny členy společné domácnosti – na manžela a manželku, registrovaného partnera, na děti i na domácí mazlíčky.

Toto jsou všechny výhody pojištění za újmy způsobené jiným. Měli bychom však myslet i na to, že i nám by se mohlo něco stát a budeme potřebovat pojištění pro sebe.

Je mnoho situací v běžném životě, kdy můžeme využít toto pojištění.  Pokud žijeme v paneláku, můžeme vytopit souseda, náš pes může někoho pokousat nebo někomu skočí pod kolo, a ten se zraní. Při nákupu v obchodě můžeme shodit nějakou cennou věc, a ta se rozbije nebo na našem chodníku si někdo zlomí ruku nebo nohu.

Může se například stát, že stojíme na kraji chodníku a zatočí se nám hlava a vkročíme do vozovky nebo tam vstoupí naše dítě. Vozidlo se nám vyhne, ale může si způsobit nemalou škodu, kterou bychom měli zaplatit. Pokud máme děti, je tato pojistka také užitečná. Naše dítě může někomu rozbít okno nebo na návštěvě shodí drahou vázu, a tak dále.

Podobných situací můžeme zažít bezpočet a mohou být pro nás velmi nákladné, pokud toto pojištění nemáme. Pojišťovna je ochotna zaplatit i některé náklady případného soudního řízení. Toto pojištění můžeme využít během roku neomezeně krát.  

Pojištění odpovědnosti občana je vlastně pojištění celé naší rodiny „pro případ újmy na zdraví nebo finanční škody způsobené jiným osobám. Ochrana pro tyto újmy platí na celém území ČR a celé Evropy a platí pro všechny členy domácnosti. Ochrana i pro případy, kdy škodu náš domácí mazlíček.“

Pojištění je platné při běžných domácích nebo rekreačních činnostech. To znamená, při provozu domácnosti, na dovolené nebo při zábavné činnosti, rekreačních sportech, jako je například jízda na kole, lyžování nebo třeba jízda na koni. Vztahuje se i na chovatele domácích a drobných hospodářských zvířat – psů, koček, ptactva, včel a jiných.

Pojištění se vztahuje na všechny členy společné domácnosti – na manžela a manželku, registrovaného partnera, na děti i na domácí mazlíčky.

Toto jsou všechny výhody pojištění za újmy způsobené jiným. Měli bychom však myslet i na to, že i nám by se mohlo něco stát a budeme potřebovat pojištění pro sebe.