Kdo by neznal horkovzdušný balon. Každé jaro se objevují na obloze a po celé léto krouží nad krajinou. Možná někteří, ti, co se nebojí výšek, už mají i zážitek, jak se proletěli balonem vysoko na obloze. Jaká je ale historie horkovzdušného balónu a jak postupoval jeho vývoj?
Princip horkovzdušného balónu tkví v Archimedově zákoně. Teplá kapalina nebo plyn má tendenci stoupat, studená naopak klesá. Běžné balony jsou naplněny teplým vzduchem, ty řiditelné, jako vzducholodě, pak inertním plynem heliem.
První, velmi sledovaný, start balónu se uskutečnil v roce 1783 v Paříži. Jednalo se o balón bratří Montgolfiérů a na palubě se nacházela ovce, kachna a kohout. Od té doby byly balóny využity pro mnohé účely. Nejobvykleji se s ním setkáváme jako se zábavnou atrakcí, která poskytuje výlet do výšin, krásné rozhledy a nečekané zážitky. Často je proto také let balonem využíván jako dar pro blízké kamarády nebo milé učitele jako projev díku. V historii měly ovšem balony i jiné postavení. V 18. století se běžně využívaly ve vojenské taktice. Balónem se dopravovaly různé depeše a důležité zprávy z okupovaných měst, seshora tak mohly být pozorovány boje a posuny nepřátelských vojsk nebo se s nimi přímo vojáci zapojovali do bojů. Zezačátku ale nebyly pokusy příliš šťastné, jsou popsány události, kdy nedobře sestrojené, netěsnící balony spadly do nepřátelského ležení a pasažéři v nich se tak dostaly do zajetí.
Rekordy, kterých bylo pomocí balonu dosaženo jsou mnohé. Velmi pozoruhodným je výstup Felixe Baumgartnera z roku 2012, který se s balonem dostal do výšky 39 044 m. Odtud seskočil s padákem a zdolal tak hned tři světové rekordy. Za prvé vystoupal s balon nejvýše, za druhé odtud, z nejvyšší výšky, seskočil s padákem a při tom překonal nejvyšší pádovou rychlost (1324 km/h) a stal se tak prvním, kdo překonal při pádu rychlost zvuku.
